Vikingové: Mezi krutou realitou, filmovou legendou a největšími mýty

Představte si Vikinga. Co se vám vybaví? Nejčastěji asi mohutný válečník s rohatou přilbou, divoce se ohánějící sekerou, který plení vesnice a pije krev z lebek poražených nepřátel. Je to obraz, který se nám vryl do paměti díky popkultuře - filmům, seriálům a knihám. Ale jak blízko má tato romantizovaná, často přehnaná, vize k historické realitě? Pojďme se ponořit do světa Seveřanů a odhalit, kde se fakta střetávají s mýty a jakým způsobem nám je filmové plátno předkládá.

Boříme nejrozšířenější mýty o Vikinzích

Obraz Vikinga je plný fascinujících, ale často zkreslených představ. Podívejme se na ty nejrozšířenější, které přežívají i v 21. století.

Rohaté přilby a obři: Konec jedné ikony

Rohaté přilby: Zapomeňte na ně. I když se mohly v ojedinělých rituálních případech objevit, rohatá přilba rozhodně nebyla standardní výbavou vikinského válečníka. Za rozšíření tohoto vizuálního klišé vděčíme především kostymérům z 19. století, kteří je navrhli pro operní inscenace děl Richarda Wagnera.
Výška a postava: Vikingové nebyli žádní obři. Archeologické nálezy ukazují, že muži dosahovali průměrné výšky kolem 170-175 cm, což sice bylo na tehdejší dobu nadprůměrné, ale zdaleka ne „obří'. Představa urostlých hromotluků je spíše přehnanou romantizací.

Válečníci s kopím a zemědělci: Všestrannost nade vše

Zbraně: Sekera či meč? Přestože Vikingové uměli kovat obojí a tyto zbraně jsou ikonické, ve skutečnosti bylo nejběžnější a nejpraktičtější zbraní kopí. Bylo levnější na výrobu, efektivní v boji a snadno se s ním manipulovalo. Drahé meče a sekery byly výsadou bohatších a zkušenějších válečníků.
Životní styl: Představa Vikinga, který celý život jen plení a bojuje, je silně ovlivněna akčními filmy. Ačkoliv válečné výpravy byly důležitou součástí života některých Seveřanů, drtivá většina Vikingů byla především zemědělci, řemeslníky, rybáři nebo obchodníky. Mnozí z nich strávili většinu života na farmě, nikoli na válečné lodi. Jejich společnost byla složitější a rozmanitější, než se často prezentuje.

Krutost a hygiena: Překvapivá čistota a smyšlené rituály

„Vikingové měli jistě na rukou krev, ale ne více než ostatní dobyvatelé své doby. Byli pragmatičtí a využívali otroky, nikoli plošně vraždili a vypalovali.'

Krvelační pohané: Tento stereotyp, často šířený tehdejší církví, která si přála vykreslit Vikingy jako bezbožné barbary, je silně přehnaný. Vikingové sice páchali násilí, stejně jako ostatní armády a národy tehdejšího světa. Mýty o pití krve z lebek nepřátel jsou pak s největší pravděpodobností důsledkem špatného překladu a následných staletých dezinformací.
Hygiena: Na rozdíl od rozšířené představy špinavých a páchnoucích válečníků byli Vikingové na svou dobu překvapivě čistotní. V jejich hrobech se běžně nacházejí předměty denní potřeby jako hřebeny, břitvy a pinzety. Mnoho záznamů naznačuje, že se koupali nejméně jednou týdně, což nebylo v tehdejší Evropě vůbec běžné.

Vikingové na filmovém plátně a obrazovce

Navzdory historickým nepřesnostem má filmová a seriálová ztvárnění Vikingů obrovskou sílu a výrazně přispěla k jejich popularitě. Často jsou to právě tato díla, která nás k historii Seveřanů přivedou. Jaká jsou ta nejznámější a nejoceňovanější?

Legendární seriály, které definovaly vikinskou éru

Vikings (2013-2020): Tento úspěšný televizní seriál, který se dočkal šesti řad, se stal fenoménem. Nabízí silné a morálně komplexní postavy, poutavé vylíčení střetávajících se kultur a velkolepé bitvy. Ačkoliv si občas dovoluje historické licence, je to skvělá a pohlcující podívaná.
Vikingové: Valhalla (2022-současnost): Volné pokračování původního seriálu, které navazuje staletí po událostech Vikingů. Sleduje osudy slavných severských postav jako Leif Erikson, Freydís Eiríksdóttir a Harald Hardrada v době, kdy napětí mezi vikinskými a anglosaskými liniemi dosahuje vrcholu.
Poslední království (The Last Kingdom, 2015-2022): Seriál, který vychází ze stejnojmenné knižní série Bernarda Cornwella, se zaměřuje na střety severských dobyvatelů s anglickými šlechtici na konci 9. století. Podobně jako Vikingové, nabízí zdařilou a zábavnou podívanou plnou historických intrik a epických bitev.

Filmové eposy: Od syrové brutality po artové vize

Valhalla Rising (2009): Osobitý a krajně nedivácký snímek dánského režiséra Nicolase Windinga Refna. Tento mystický vikinský trip s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli je spíše artové dílo plné uhrančivých obrazů a symboliky, než klasický historický film. Je syrový a meditativní.
Seveřan (The Northman, 2022): Režisér Robert Eggers přinesl na plátna kin syrový a sugestivní epos o vikinské pomstě. Snímek s Alexandrem Skarsgårdem a Nicole Kidman je proslulý svou historickou precizností, brutalitou a až mystickým nádechem, který zkoumá vikinskou mytologii a severské ságy.
Beowulf (2007): Slavný příběh o válečníkovi Beowulfovi byl zpracován mnohokrát. Jedna z nejambicióznějších verzí vzešla od Roberta Zemeckise, který ji vytvořil pomocí technologicky vyspělé animace motion capture. Přináší vizuálně působivou, byť stylizovanou interpretaci staroanglického eposu.
Hammer of the Gods (2013): Britské drsné historické akční drama, které nabízí intenzivní souboje a krvavé scény v prostředí temného středověku. Film se zaměřuje na bratrské spory a boj o moc.
Vikingové (The Vikings, 1958): Klasika s Kirkem Douglasem a Tonym Curtisem, která navzdory svému věku a tehdejším možnostem stále baví. Jde o dobrodružný film, který sice po historické stránce pokulhává, ale stál u zrodu mnoha vikinských klišé.

Krev a ocel: Další historické snímky s podobnou atmosférou

Některé filmy, ač nejsou přímo o Vikinzích, sdílejí podobnou drsnost, historické zasazení nebo tematiku pomsty a cti, která je pro vikinský svět typická:

Maso a krev (Flesh+Blood, 1985): Hollywoodský debut Paula Verhoevena, který nelichotivě vykresluje krutý středověk sužovaný morem, nevyzpytatelnými žoldáky a nelítostnými dobýváními hradů. Ukazuje syrovou realitu bez příkras.
Statečné srdce (Braveheart, 1995): Oscary ověnčený velkofilm Mela Gibsona o boji za svobodu ve Skotsku. Spojuje ho se Seveřanem protagonistovy pohnutky (pomsta), syrová evokace doby a dechberoucí bitvy plné krve.
Gladiátor (Gladiator, 2000): Velkofilm Ridleyho Scotta z dob antického Říma s Russellem Crowem. Ačkoliv se neodehrává v severském prostředí, sdílí totožné ústřední téma zrady a pomsty, a rovněž obsahuje úchvatně natočené bojové scény.
300: Bitva u Thermopyl (2006): Kultovní komiksová adaptace Zacka Snydera je vizuálně opulentní a plná zpomalených akčních scén. I když je ztvárněním starověké řecké historie, její stylizovaná brutalita a epicentrum bojů může oslovit fanoušky vikinských filmů.
Ironclad (2011): Drsné historické akční drama z Anglie 13. století, které se soustředí na dobývání hradu Rochester. Film je jednou velkou, brutální bitevní scénou a milovníci rytířských soubojů si zde přijdou na své.

Závěr: Dva světy Vikingů

Pochopení Vikingů je fascinující cesta, která nás provede nejen historií, ale i světem kinematografie. Ačkoliv populární kultura často přikrášluje a zjednodušuje, nabízí nám poutavé příběhy a vizuálně strhující zážitky. Skuteční Vikingové byli komplexní společnost složená z farmářů, obchodníků, řemeslníků i válečníků, kteří se starali o hygienu a žili usedlý život, i když byli schopni neuvěřitelných výprav. Filmy a seriály nám pak nabízejí pohled na jejich éru optikou dramatického vyprávění. Vydejte se sami na průzkum a posuďte, jaká ztvárnění se vám líbí nejvíce, a objevujte historii severských mořeplavců v celé její složitosti i velkoleposti.